Potraviny jako hodnota

Vyhozením jídla končí v koši také cenné zdroje, které byly potřeba k jeho výrobě jako voda, půda, něčí práce, energie a tak dále. Plýtvání je proto ekologicky velmi ničivé.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se globálně každoročně proplýtvá třetina celé potravinové produkce. Jde o obrovské množství o objemu 1,3 miliardy tun jídla. Do popelnic putuje 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Zároveň téměř miliarda lidí na celém světě trpí hladem a podvýživou. Kdyby se plýtvání potravinami podařilo snížit o čtvrtinu, měli bychom dost jídla pro nasycení všech lidí na planetě.

Ani v Evropě není situace o moc lepší. Evropský parlament uvedl, že dle odhadů je v EU každoročně vyplýtváno kolem 88 milionů tun potravin v hodnotě 143 miliard Kč. To znamená, že průměrný občan EU vyplýtvá cca 173 kilogramům jídla za rok. Podle odhadů se nejvíce plýtvá v domácnostech, které se na plýtvání podílejí 53% objemu odpadu. A přitom zhruba desetina obyvatelstva EU si nemůže dovolit kvalitní jídlo.

Nejvíce zbytků připadá v rámci EU na Nizozemce (541 kilogramů na osobu), nejméně na Slovince (72 kilogramů). Češi vycházejí se svými 81kg/osoba/rok v hodnotě kolem 20 tisíc Kč podprůměrně, přesto by se množství vyhozených potravin mělo snížit.

Zajímavou souvislostí, která málokoho napadne je i množství spotřebované vody na výrobu potravin. Například na produkci 1 kg hovězího masa může spotřeba vody dosahovat až 15 000 litrů, na 1kg sýra až 5000 litrů vody, na 1kg brambor kolem 1000 litrů vody. (Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí)

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU